Ještě před několika desetiletími byli lidé poté, co vyšli z domu, téměř anonymní. Mohl je poznat známý, nebyli pod dohledem kamer, mohli se věnovat jakýmkoli činnostem, ale neměli v kapse zařízení, které by trvale sledovalo a ukládalo jejich lokaci, platili za zboží, nikoli však platebními kartami. Počítače i chytré mobilní telefony jsou konstruovány tak, aby poskytovaly výrobcům, soukromým firmám i státním úřadům údaje o každém stisku klávesy, čímž generují zisk i narušují naše soukromí. Stále více umělců poukazuje na to, že být anonymní osobou na veřejnosti je téměř nemožné a že ztráta soukromí, jež je z velké části mimo kontrolu jednotlivce, se stává společenským problémem. Lze se bránit novým formám dohledu a kontroly?