Z Polska se vozí špatné potraviny, přitom spousta lidí bydlících u hranic rádo zajede k sousedům na velké nákupy. Polštině rozumíme mnohem méně než slovenštině, ale o dost více než němčině. Známe Český a Polský Těšín. Z kulturního prostředí budeme slyšet na jména Agnieszka Holland, Mariusz Szczygieł a někteří ještě i na Tadeusz Kantor a Jerzy Grotowski. Ale co znamená být Polákem dnes? Jak vypadá současná politická a společenská situace a proč zprávy o této zemi nevyznívají tak, že by tamní lidé byli spokojeni? Ptám se dvou polských novinářů se znalostí historie a politiky v evropském kontextu.

Pražské Quadriennale (PQ) je největší celosvětovou akcí, která zkoumá oblast scénografie a všech aspektů jejího použití – od scé- nického umění, kostýmního a light designu po aplikovanou scé- nografii. V rámci letošního hlavního tématu SharedSpace: Hudba Počasí Politika došlo také k intenzivnějšímu zapojení divadelních uměleckých škol z celého světa. Zlomvaz se stal oficiální součástí PQ, konkrétně projektu SpaceLab, a oproti předchozím ročníkům došlo ve struktuře festivalu k mnoha změnám. Právě na tyto změ- ny, na vznik a průběh spolupráce mezi studenty DAMU a PQ jsem se ptala MgA. Petra Prokopa, pedagoga katedry produkce a proděkana DAMU pro studijní záležitosti a uměleckou činnost, který na tento projekt dohlíží a který jej částečně sám inicioval. 

Jeho revírem je počítačová učebna a tempo jeho připojení je vražedné. Jméno Jakuba Kavana zná na půdě DAMU téměř každý, ale přesto je zahalené tajemstvím jedniček a nul. V rozhovoru, který se příznačně odehrával jen po emailu, se dozvíte, kudy vedly kroky správce IT a virtuálního nástěnkáře školy do Karlovy ulice. Kudy vedly kroky správce IT, virtuálního nástěnkáře školy a autora záznamů absolventských představení až do Karlovy ulice? Po kolika letech se odvážil do DISKu, kolik plechovek Semtexu skrývá jeho kancelář a proč je tak trochu "černou ovcí rodiny"? 

Sophie Proust upoutala pozornost okamžitě. Přišla s obrovským batohem, ze kterého začala vytahovat velké množství tlustých knih a DVD. Až člověk nevěřil, že ji s tím pustili do letadla. Drobná, energická bruneta vedla začátkem dubna na DAMU workshop zaměřený na téma "directing actors". Touto pro blematikou se ostatně zabývá už dlouho - metody režírování herců byly tématem její dizertační práce pod vedením Patrice Pavise a na výzkum tvorby amerických režisérů získala Fullbrightovo stipendium. V USA nakonec strávila celý rok a měla možnost pozorovat při práci Roberta Wilsona. Jakými způsoby lze přistupovat k režii herců pak důkladně rozebrala v knize La direction d´acteur z roku 2006. V současné době přednáší Sophie Proust na univerzitě v Lille a sama rozhodně nesplňuje zkreslený pohled na divadelní teoretičku - není ani nudná, ani nepřístupná, ale naopak, upřímná a otevřená diskuzi, kterou se nebojí sama provokativně vyvolat.

Studovat, nebo nestudovat v cizině? Takřka hamletovská otázka, kterou si možná řada studentů občas položí. Navíc v závěsu za ní se hned přidává další otázka: A jakou školu zvolit? Měla jsem možnost studovat pět měsíců na londýnské Rose Bruford College (RBC), o které uvažuje i řada našich studentů. Nyní z této školy přijeli studenti sem, na DAMU. Dovolila jsem si položit několik otázek svým bývalým spolužákům z programu European Theatre Arts (ETA), kteří v rámci svého studia v Londýně musí strávit letní semestr na jedné z evropských škol. Děkuji tímto Jamesi Newtonovi, Rhiannon Thorntonové, Tomu Fletcherovi, Claire Campbellové a Hannah Robertsové.

Na konci předešlé divadelní sezóny uvedlo Divadlo LETÍ ve spolupráci se Švandovým divadlem jedno ze svých dalších scénických čtení. Konalo se tak v rámci cyklu 8v8, jehož prostřednictvím se můžeme opakovaně seznamovat s novými divadelními hrami, ať už autorů zahraničních či tuzemských. V tomto případě jsme měli možnost se seznámit s novinkou předního současného ruského dramatika Ivana Vyrypajeva. Jeho text Iluze nastudoval spolu se studenty 4. ročníku herectví Katedry činoherního divadla pražské DAMU ruský režisér a současně i umělecký šéf Novosibirského městského činoherního divadla Sergej Nikolajevič Afanasjev. Scénická skica, kterou uvedli 30. května ve Švandově divadle, byla výsledkem několikadenního workshopu, během kterého měl režisér studenty seznámit s tím, jak on sám hereckou metodou S. K. Stanislavského, praktikuje se svými studenty. Rozhovor vznikl vzápětí po představení.

Je vedoucím letošního absolventského ročníku Katedry činoherního divadla pražské DAMU. Během svých studií režie na DAMU založil společně se svými spolužá- ky Divadelní sdružení CD 94, jež od roku 1994 – 2002 působilo na prknech Divadla v Celetné. Mimo to byl v angažmá v Severomoravském divadle v Šumperku, Moravském divadle v Olomouci a pražském Divadle Na zábradlí. Novou etapu svého života zahájil v roce 1999 vítězstvím v konkurzu na obsazení místa ředitele a uměleckého vedení Švandova divadla. Toho se zú- častnil společně s režisérem Michalem Langem, jenž se stal uměleckým šéfem divadla. I přes vedení divadla a učení na DAMU zvládá aktivně režírovat (například v prosinci loňského roku měla ve Švandově divadle premiéru dánská komedie Řemeslníci).  

Jiří Havelka (1980) je v poslední době opravdu veli-ce vytíženým umělcem. V říjnu tohoto roku souběžně zkoušel dvě inscenace: „Kauzu Pérák“ v Meet Factory a „Já, hrdina“ v DISKu. Zároveň se jako čerstvý vedoucí Katedry alternativního a loutkového divadla seznamuje s obtížnou administrativní dřinou. Není divu, že Havel-ka je žádaný. Absolvent jihlavského gymnázia a posléze režie na výše zmíněné katedře již delší dobu vzbuzuje pozornost svými výrazně formalistickými inscenacemi, kde zkouší nové možnosti divadelního vyjadřování. Za všechny jmenujme např. jeho absolventskou insce-naci „Pan Nula“ a „Drama v kostce“ uvedené v Ypsi-lonce nebo „Černou díru“, inscenovanou v Dejvickém divadle. Krom svých režijních úspěchů se Havelka ob-jevil jako herec v několika filmech (např. „Zoufalci“), je členem nonkonformního divadelního souboru VOSTO5, zakladatelem Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě a hudební televizní stanice Óčko.

Rozhovor s čerstvým absolventem Pavlem Ondruchem vedla Tereza Šefrnová.