Editorial #1

Vážené čtenářky, vážení čtenáři! 

Dlouho jsem zvažoval, jakým originálním pozdravem začnu úvodník tohoto nového periodika, které jste si právě odkudsi zdarma uzmuli. Zvítězil výkřik „Jsme žumpa!“, ale sebekritické senzory mě včas zastavily. Nakonec jsem sklouznul k oslovení tradičnímu a otřepanému. Ale doufám, a celá redakce se mnou, že tím floskule a klišé v obsahu i formě Hybris skončily. Budeme se od nynějška snažit jednou za dva měsíce poskytovat mimo jiné informační servis z divadelního dění, především z pražské DAMU (nikoliv však bezvýhradně). Časopis připravují studenti teorie a kritiky právě na této škole a je to vůbec poprvé za deset (sic!) let existence tohoto oboru, co organicky vstoupí do fakultního dění jako poslední tvůrčí složka při vzniku divadelního díla. Veřejně dostupná tvorba našich spolužáků, známých a přátel do této chvíle končila v hledáčku profesionální kritiky jen málokdy a kýženého efektu – poučené zpětné vazby – se tvůrci de facto nikdy nedočkali. Ale navzdory tomu, že jsme všichni dosud na stejné straně studentské barikády, není možné se vždy jen hladit po srsti. Parafrází slavného výkřiku Miloše Zemana na adresu týdeníku Respekt jsem tedy chtěl vlastně předejít tomu, aby takto někdo označil Hybris. Divadlo je založeno na dialogu a tento dialog se vede nejen v autorských týmech, ale i mezi diváctvem a odbornou veřejností. Konfrontaci a polemice se tak odteď učíme konečně doopravdy všichni. Ale to neznamená shovívavost. Buďte na nás klidně krutí a zlí, ale spravedliví. My se budeme snažit být nezaujatí a všechny své názory argumentovat tak, jak bychom to měli jednou dělat v profesionálním životě. Vzájemná chápavost, otevřenost a věcnost pomůže výsledkům naší práce, samostatné i společné. 

Možná se vám výše uvedené zdá v rozporu s názvem Hybris. Zpupnost, pýchu a trochu toho rouhání v sobě mají přece všichni umělci. Z naší strany jde ale především o pořádný kus zdravé sebeironie, nenecháme se přece dostihnout a ztrestat tou létající potvorou, Nemesis. A navíc koros - hybris – até, jak říkal Aristotelés a jeho současníci, pýcha předchází pád. Doufám, že vám Hybris padne nejen do ruky, ale i do noty. 

V únoru na shledanou!