Nová krev si žádá změny!

Rok se s rokem sešel a u nás v redakci nastal okamžik, kdy se pomyslné žezlo šéfredaktora musí poslat dál. K mému překvapení jsem byla do této pozice dosazena já. Jen pro zajímavost, stalo se tak zcela demokraticky, tudíž mé jmenování napadnout není možné… Předtím, než jsem před sebou otevřela čistý wordový list, se zájmem jsem si prošla editorialy svých předchůdců. Inspirace musí být. Už od druhého čísla se mluví o Hybris, jako o určitém periodiku. Přestože je toto číslo, které právě držíte v rukách, číslem třináctým, stále nemá ucelenou formu a strukturu. Během tří let se na postu šéfredaktora vystřídalo šest studentů. Každý pes, jiná ves. Hybris je chudák – s každým novým vedením nastaly změny. Ani my nehodláme Hybris nijak šetřit - máme chuť, energii a nějaké ty nápady, kterými bychom chtěli náš časopis vylepšit. Jak obsahově, tak vizuálně. To, jestli se nám něco podaří změnit, prokáže čas.

Některé rubriky se v průběhu existence časopisu osvědčily a proto je určitě dobře, je zachovat a rozšířit. V tomto čísle na Vás čeká deset recenzí, které reflektují především absolventské inscenace DAMU a mimoškolní projekty jejích studentů či absolventů. Mimo to se dozvíte nové poznatky o japonském divadle kjógen, o novém cirkuse nebo o divadelním experimentálním souboru Teatr.doc, který na konci ledna hostoval v Praze. Pokud Vás zajímá erudovaný pohled na činoherní katedru, určitě byste neměli přehlédnout zajímavý rozhovor s panem doc. Janem Burianem. Své zdroje tvorby a přístup ke ztvárnění postavy prozradí herci a herečky z absolventského ročníku katedry činoherního divadla. A v neposlední řadě budete mít možnost přečíst si dramatický text studentky dramaturgie Terezy Verecké, která vyhrála druhé kolo naší dramatické soutěže EXHYBRIS. Budeme se těšit na Vaše komentáře, které můžete umístit na náš webový portál www.hybris.cz.

Mimo uvedení nového čísla mám milou povinnost pogratulovat jedné výjimečné osobnosti, která se již po léta snaží naplnit naše hlavy vědomostmi především z oblasti českého divadla. Není to nikdo jiný než pan profesor Jan Císař, kterému bychom chtěli číslo věnovat a projevit mu tím vděčnost a úctu.

Dovolte, vážený pane profesore, abychom Vám touto cestou popřáli mnoho sil pro práci s námi i s dalšími studenty, kteří přijdou po nás, samozřejmě pevné zdraví a velkou řadu zajímavých divadelních zážitků, o které se s námi budete chtít podělit, protože Vám tak rádi nasloucháme. Ať se Vám daří, pane profesore!