Editorial #37

Milí čtenáři,část redakce ke konci minulého roku podnikla divadelní výlety do Berlína. Inspirovali jsme se zážitky z Německa a tematicky jsme se snažili orientovat toto číslo na naše západní sousedy. Na následujících stránkách si můžete přečíst článek o berlínské atmosféře či glosu o berlínských cenách. Reflexi inscenace hry Sláva a pád krále Otakara z vídeňského Volkstheatru. Eliška Raiterová vyzpovídala herečku Ivanu Uhlířovou, která má zkušenosti s hraním v německy mluvících zemích. S německým prostředím se pojí i Proces Franze Kafky, jehož nastudování uvedl divadelní spolek Distheatranz. 

Inspirace německým divadlem však nesouvisí pouze s našimi nedávnými cestami do Berlína. Dlouhodobě jsme tvorbou našich sousedů ovlivněni a obvykle vnímáme jejich divadlo jako záruku kvality. Téma německého divadla je velmi rozsáhlé. Toho jsem si vědoma a nechci se pouštět do úvah, jak si momentálně německé divadlo stojí. Jsou němečtí režiséři neomylní? Anebo je německé divadlo v krizi? Drží si produkce německy mluvících zemí stálý umělecký standard? Na tyto otázky časopis Hybris jednoznačné odpovědi nepřináší. Nechte se ale výše zmíněnými otázkami popíchnout k přemýšlení a následné diskusi. Já sama bych vás chtěla ponouknout, abyste vyjížděli za hranice za divadlem a střádali divácké zkušenosti mimo naše domácí scény. Pro společnost, která divadlo tvoří a píše o něm, jsou tyto zkušenosti nutné a žádoucí.

Šťastnou cestu a jenom krásné dny Vám přeje 

Adéla Kalusová