Sedmnáctý Zlomvaz se nepyšní jen novinkou, že tradiční soutěžní přehlídku vysokých škol obohatil i o film, tanec, pantomimu, akrobacii a hudbu. Rozrostl se totiž (logicky) nejen co do obsahu, ale i co do prostor.

Návštěvníci si mohou vychutnávat kromě DISKu s jeho DISKafé i La Fabriku s jejím barem. A protože produkční nezaháleli, rozhodli se vyjít festivalovému publiku maximálně vstříc: zřídili mezi DISKem a La Fabrikou kyvadlovou dopravu. Divák se může dostat do La Fabriky a zpět bez obav z toho, že ho budou o střípky duše připravovat turisté na Karlově mostě, jimž poslední móda velí pořídit si co největší digitální zrcadlovku s co nejdelším objektivem.

Kdo čekal (jako já) že onen spoj zastává pronajatý minibus, byl jistě (jako já) překvapen. Náš autobus je pěkně červeno-bílý, takový, jakých je v Praze asi 1750, jen vpředu nad čelním sklem namísto jména cílové stanice září vyteč- kované ZLOMVAZ a pokud váš kamarád dorazí „až za dvě minuty“, řidič rád velkoryse počká. Ale diváci prý autobusem příliš nejezdí.

S cílem glosovat v tomto čísle avizovaný autobusový kulturní program, využila jsem linky Staroměstská – La Fabrika dnes v 16:30. Dva řidiči a dva herci pro čtyři pasažéry. Tomu říkám festivalový luxus! „Poutalo to pozornost,“ okomentovala má kamarádka improvizaci herců prvního ročníku KALD. Já bych raději psala o párečku sjetých teenagerů, kteří zase upoutávali pozornost moji, zpět v podobně prázdné dvanáctce. Slečna předváděla skoro akrobatické kousky šplhajíc na svého partnera. Přitom vedli roztomilý dialog o tom, co si dají k večeři, o dovolené v Belgii, komické a absurdní repliky střídaly jedna druhou. Že by herci nevyužili potenciál situace? Jenže - může herce bavit hrát pro čtyři diváky? A není škoda těch emisí CO2 kvůli čtyřem cestujícím?

Máme před sebou poslední den, a tak vás srdečně zvu na projížďku, aneb dejme hercům šanci hrát pro zasloužené publikum!