Když v roce 1990 vznikl na brněnské JAMU nápad uspořádat festival všech tří divadelních škol z tehdejšího Československa, nikoho by ani nenapadlo, že o 22 let později tu budou hostovat studenti divadla až ze čtyř kontinentů (byla k vidění představení z Polska, Slovinska, Turecka, Kalifornie, Kolumbie nebo Jižní Korey).

Hlavní slovo má stále JAMU, celý festival se odehrává na její půdě (popřípadě v dalších brněnských divadlech), a do Brna se tak na pět dní sjíždí studenti ze všech koutů světa. Přidáte-li k Encounteru ještě jedno z finálových utkání mezi hokejovými týmy Kometa Brno a Pardubice, je v Brně najednou trochu těsno. V kavárnách a klubech se tísní studenti, na Svoboďáku se radují davy modrobílých fanoušků klubu, který se po řadě nešťastných let konečně někam probojoval. I přes svoji malou rozlohu však Brno pojme velké množství lidí a díky uvolněné atmosféře je vhodným místem jak pro hokejová utkání, tak především pro festivaly. Vše je blízko, všude je levno a všichni se znají.

Lístek na představení dostane student umělecké školy za sympatických 40,- Kč, na off programová představení dokonce zadarmo, a ve festivalové kavárně Kabinet MÚZ vám nabídnou dvojku moravského vína za 28,- Kč (Pražanovo srdce plesá, neboť se v druzích nevyzná, a tak mu stačí příslib, že je víno z Moravy). A večer se všechna pozornost přesune na Flédu nebo do festivalového klubu NO STRESS (což se chystám navrhnout jako festivalové motto na rok 2013, poněvadž to přesně vystihuje atmosféru festivalu).

Představení jsem stihla bohužel jen dvě - Tarelkinovu smrt bratislavské VŠMU a dva monology z brněnské JAMU Antigona/Kreon. DAMU na Encounter přivezla inscenaci Já, hrdina a doplnila tak pozici třetího zakládajícího člena festivalu. Brno se jako festivalové město znovu osvědčilo, a teď se uvidí, co předvede Praha, kde 8. května začíná divadelní festival pražské DAMU Zlomvaz, na kterém nebude o zážitky ani pivo nouze (přece jenom už nejsme na Moravě).