Exitorial #12

Další ročník (počítáno rokem akademickým, nikoliv kalendářním) časopisu Hybris přináší dvě drobné změny: na jednu byl čtenář již upozorněn, druhou stojí za to přiblížit a vysvětlit. První změna se týká diskusní rubriky dialogy, zaměřené tentokrát na herectví a realizované výhradně na území fakulty. Po dialozích o režii a dramaturgii vedených napříč spřízněnými divadelními školami přináší dialog s herci formu dotazníku, jehož cílem je dotknout se některých aspektů herectví a jeho pedagogiky na dvou tzv. kmenových katedrách školy. Jde samozřejmě o dotek letmý, jehož cílem není nic víc než postihnout – existují-li – tendence v hereckém přístupu k tvorbě u končících ročníků obou kateder; redakce tedy děkuje všem těm, kteří se nad oněmi několika otázkami pokusili zamyslet a dali tím najevo jistou chuť reflektovat vlastní práci. Doufejme však, že další a hlavně delší dialogy probíhají i mimo stránky časopisu…

Druhá změna není na první pohled viditelná, ale prá- vě proto si zaslouží vysvětlení. Dramatické texty, které se v Hybris doposud objevovaly, byly ve většině případů redakcí vytipovány na základě ročníkové spřízněnosti studentů, úspěšného uvedení textu na jevišti či pomocí jiných mechanismů. V červnu tohoto roku se však studenti KTK rozhodli vypsat první kolo dramatické soutěže s názvem Ex-Hybris, ve snaze podchytit zájem o dramatickou tvorbu a také nabídnout platformu pro zajímavé počiny, které mnohdy ještě nejsou dovedené do konečného tvaru, přesto však svědčí o jistém autorském talentu a příslibu do budoucna. Umělecká rada časopisu vybírala z relativně velkého množství textů v češtině i slovenštině, vítězný text tedy obstál v početné konkurenci. Autorům tímto děkujeme za zájem i veškeré zaslané texty a všem, kteří píší – ať zcela spontánně či v seminářích tvůrčího psaní -, vzkazujeme, aby nám své hry posílali: ty nejlepší čeká otištění v některém z dalších čísel, v jednání je i příprava scénického čtení vítězné hry ve spolupráci s divadlem Letí.

Pro pořádek připomeňme, že právě teď přechází vedení redakce časopisu Hybris z jednoho týmu na jiný: z pátého ročníku, který od nynějška jistě napře své úsilí k diplomové práci, na ročník čtvrtý, který se vůči předchůdcům může – či nemusí - vymezit, může – anebo nemusí – přijít s radikálně novou, a třeba i kontroverzní koncepcí.

Švédský filozof Jan Almäng nově definoval okamžik teď jako dvouvteřinovou sekvenci života, která zahrnuje jak minulost, tak přítomnost. Teď, kdy se coby pedagog zamýšlím nad minulostí i budoucností časopisu, má tedy svět v otázce onoho záhadného teď možná o něco jasněji; časem se třeba zpřesní (možná i změří), co vlastně přesně znamená tady. Budeme pak ale schopni ono tady a teď lépe prožívat, aniž bychom si je příliš kazili svojí vlastní hybris?