Konec dobrý, všechno dobré?
Zase jsme na konci… Jako musí básník vědět, kde a jak skončit, musíme i my konec respektovat, a toto číslo uzavřít. Nenacházíme se ovšem jen na poslední stránce časopisu. Blíží se konec semestru, a tedy dalšího školního roku. Brzy se uzavřou dveře Divadla Komedie.
S ohledem na počasí zřejmě skončilo jaro. Loučí se letošní absolventi DAMU a pravděpodobně naposledy vidíte tento design Hybris. Klasik pravil: Na koncích je hezké, že něco nového začíná. Někdy tomu tak skutečně může být. Jindy nemáme tolik štěstí, a musíme doufat. Proto přečkáme zkouškové období, když se v dálce rýsuje sladká odměna v podobě letních prázdnin. A možná věříme, že se na slavnou éru Dušana Pařízka a Davida Jařaba důstojně pokusí navázat Eva Bergerová se souborem ze Strašnického divadla…
Od dalšího semestru očekávejte řadu změn v časopise Hybris. Jak již zmínila šéfredaktorka Magda v editorialu, nepůjde nám pouze o změny grafické, ale také o případnou proměnu obsahu. Neberte proto na lehkou váhu její prosby, a sdělte nám své názory, dojmy, nápady. Vždyť zajímavý krok do neznáma učinili i obě první absolventské inscenace v DISKu. Studenti třetího a čtvrtého ročníku KČD uvedli Stephensův Punk Rock. Za necelý týden vkro- čí na scénu DISKu studenti KALDu s Absintem Pierre-Yvese Chapalaina. Příznačně si oba inscenační týmy nezvolili „starou dobrou klasiku“, ale sami si přeložili nové texty, a uvádí je v českých premiérách. Jsou snad nespokojeni s klasikou? Chtějí společně otevřít novou – „současnější“ – kapitolu DISKu? Možná. Brzy uvidíme.
Téma konce se odráží i v námi otištěné hře V(Ý)CHOD. Často nad důležitými věcmi donekonečna diskutujeme v hospodě nad panáky, ale nejednáme. Bojíme se vzdát zahnívající jistoty, připustit fakt, že změna může být dobrá, že konec je pro nový začátek nezbytný. Derniérový týden se blíží, a s ním pro mnohé přichází řada otázek: „Získám angažmá?“ „Udělal jsem vše pro to, abych uspěl/a?“ Případně: „Bude se mi v tomto souboru dobře pracovat?“ Ať už je odpověď jakákoliv, je třeba jednat, stále hledat, jak bychom nových začátků neměli litovat. Proto bych citát klasika opravila: „Na koncích je hezké, že něco nového MŮŽE začít.“ Vždyť Pařízkovi kdysi taky příliš nevěřili…