Kafe, cigáro a lov

Jak jinak prožít nedělní ráno - rozpustná káva pochybného složení, cigareta, která „může způsobit pomalou a bolestivou smrt“ a lov, který způsobí smrt nebohému králíčkovi Azuritovi nebo kolouškovi Bambimu... Ovšemže pouze ve virtuálním světě. První dvě položky by se ještě daly prezentovat v nějaké kultivované podobě, ale ta třetí... Těžko si představit, jak někdo s intelektuálním výrazem a tomu náležející akademickou elegancí sedí před počítačem a hraje si na lovce, zuřivě mačká spoušť (alias tlačítko myši) a zaměřuje animovaná hopkající zvířatka nepříliš realistického tvaru, aby jim mohl zákeřně upicnout hlavu, a poté se slastně usmíval svému triumfu. Takže proč by tohle student vysoké školy dělal? Virtuální odbourávání stresu funguje - zvlášť při představě vybraných bližních svých. Mezilidská komunikace přechází do rozměru komunikace kulkou. Ale ani lov už není to, co býval. Pravěký člověk by byl nadšen z průkazu mysliveckého spolku. Dnes obvykle lovíme opačné (nebo stejné) pohlaví - ne ve smyslu obstarání potravy. Často slýcháme “já tě snad zastřelím”. Většina vztahů neskončí realizací tohoto výroku. Někdy má člověk chuť se zastřelit po shlédnutí (i v průběhu) představení nebo ještě lépe - zastřelit tvůrce - herci počínaje, režisérem konče. Častý je tento postoj i mezi členy tvůrčího týmu - režisér chce zabít své herce, herci chtějí zabít režiséra, nebo sebe navzájem a to za doprovodu chrlení zvířecích jmen - a nebývá to králíček ani koloušek. Dobrým cílem zdá se být takový kritik. Obec střelců narůstá s počtem nelichotivých výroků v recenzi - vypadá to, že z tohoto hlediska je výhodnější psát na inscenace s malým obsazením, nejlépe na monodramata. Kritik je odchycen a dochází k verbální konfrontaci, k fyzické zřídkakdy. Ze všech zvířátek v lese by byl nejspíš krysa - škůdce. Spatřit ho můžeme po setmění tam, kde je jídlo, tudíž premiéry jsou ideální. Škůdci se naštěstí dobře množí a rychle běhají do svých temných úkrytů. Já si teď v bezpečí své nory dopiju ranní kávu, dokouřím cigaretu a ještě chvilku strávím s myší. Lovec si bude muset počkat na večer. Může si jen postesknout v duchu jedné ruské říkanky: Pif! Paf! Oj oj oj! Ubegajet kritik moj!