Když Pokus neznamená Omyl

Vánoční večírek, DAMU ples, Zlomvaz nebo třeba Koulení jsou pravidelnými událostmi, díky kterým můžeme do DISKu zavítat i mimo navštěvování divadelních představení. Ve většině případů jsou to pro nás příjemné večírky spojené s divadlem, hudbou, tancem a pitím. Kromě toho nám nabízejí prostor pro setkání, případně seznámení, se spolužáky či absolventy, kteří mají stále čas a chuť se do své alma mater vracet. S nadsázkou by se tak dalo mluvit o určité formě „teambuildingu”.

Vypadá to, že se mezi ostatní události přidá jedna zcela nová nazvaná Pokus/Omyl.  Jejím pořadatelem je kaBARet Cetera - spolek sestavený ze studentů prvního ročníku produkce. Ke své škodě se na programu divadla objevila bez větší propagace, takže si toho ani mnozí studenti nevšimli. Například mou pozornost si událost získala až po uveřejnění, že na ní bude vystupovat divadlo VOSTO5.

Jejich Stand´artní kabaret, který jsme měli možnost ten večer vidět, je znám pro svou divadelně-hudební improvizaci. Proto se vám při opakované návštěvě nemůže stát, že byste něco z toho již znali. Během příchodu herců na scénu nikdo neví, kterým směrem se bude představení ubírat. Herci hledají podnět, který by mohli posléze rozvinout. Může se jím stát cokoliv - zakašlání v hledišti, svítící reflektor, oprýskaná podlaha nebo obyčejný stůl. Má-li pak herec  konkrétní představou, jakou postavu bude ztvárňovat, může se mu hravě stát, že jej některý z jeho kolegů předběhne a představí jej jako postavu docela jinou. Pomocí několika málo slov tak mění totožnost sobě i ostatním, což je důležitým, ne-li nejpodstatnějším, prvkem Stand´artního kabaretu. Herci si navzájem dělají naschvály, což nesmírně baví jak diváky, tak i je samotné. Všichni pak úpěnlivě sledují, jak si dotyčný s danou situací poradí a jakým směrem děj posune. Důležitou vlastností herců VOSTO5 je instinkt, který jim jasně a včas napoví, kudy cesta nepovede. Je to tedy takový pokus-omyl na jevišti.

Při představení 16. března jsme měli možnost vidět pouze tři členy VOSTO5: Juru Havelku, Tominu Jeřábka a Petara Prokopa. Protože dva z herců jsou nejenom pedagogy na DAMU, ale zároveň zastávají nemalé funkce ve vedení fakulty, bylo během představení velmi těžké, si jejich osobnosti odmyslet. Nicméně o to větší salvy smíchu vzbuzovaly některé řádně vypointované situace, v nichž si všichni tři dělali legraci sami ze sebe nebo z naší školy. Ať už to bylo dohadování opravářů Vávry a Vávry, krocení divokých mluvících kočiček, neúspěšné porcování - taktéž mluvící - žížaly nebo příchod okouzlující růžové Lou a její růžové rodiny. V každé takové situaci si herci dokázali velmi rychle nalézt charakteristickou vlastnost daných osob/zvířat, jež měli předvádět, tu pak zveličili, osvojili a předvedli tak celistvou postavu.

Jednoduše řečeno, možnost vidět, jak může být divadlo vtipné a zábavné díky invenci a chytrému humoru, je zákonitě inspirativní, zvláště pak odehrává-li se to na půdě, která je takovým věcem nakloněna, ne-li přímo pro ně určena.

Následující program byl hudební, i když vizuální vnímání zde bylo neméně důležité. Obzvlášť u dvojice Gauner projekt, která se specializuje na hudbu spojenou s velmi netradiční animovanou videoprojekcí (například videoklip Odlidňovací akce začíná útěkem pravěkých lidí do jámy, kam se jdou schovat před třemi obrovskými mimozemšťany, jež je chtějí zašlápnout). Ti z vás, kteří jsou fanoušci elektronické hudby či přímo německé skupiny Kraftwerk, by si jejich příští produkci rozhodně neměli nechat ujít.

Večer zakončilo duo nedávných absolventů herectví KALD DAMU Jana Vejražky a Jiřího Konvalinky vystupujících pod názvem Mutanti hledaj východisko. Kolem nich se během produkce vytvořil velký hlouček lidí pohupujících se v rytmu jejich rapu. Ovšem rovné kšiltovky byste mezi nimi hledali těžko. Jejich texty jsou schválně vykloubené.  Dělají si v nich legraci nejen sami ze sebe, z každého z nás, ale i z mediálně slavných osobností či příznivců pofidérních a do jisté míry nesympatických skupin (například v textu songu Diskotéka se dozvíme, že Ray Koranteng je král, protože „jeho zuby svítí úplně nejdál“ atp.).

Sečteno, podtrženo: kaBARet Cetera nabídnul studentům DAMU prostor pro představení jejich počinů, ať už divadelních, hudebních nebo výtvarných (to spočívalo v prodeji ručně vyrobených věcí od oblečení po nejrůznější módní doplňky). Pokus to byl mimořádně úspěšný, protože stejně tak, jako mohl být Stand´artní kabaret inspirací pro ty, kteří hledají cestu k improvizaci, mohl být Pokus/Omylinspirací pro ty, kteří mají chuť, nápad a následně dostatek energie k tomu jej nějak zhmotnit a dotáhnout do konce. Well done! Teď už zbývá jen netrpělivě čekat, objeví-li se událost na harmonogramu pro příští sezónu a nám se tak naskytne další možnost se opakovaně hromadně potkávat a občas i opakovaně seznamovat…

Pokus/Omyl

Divadlo DISK 16. března 2013.