Několik poznámek a doplnění

Na Divadelní fakultě JAMU máme ateliéry, v nichž společně studují režiséři a dramaturgie, proto se v anketě vyslovuji i já. Ateliér vedu společně s Arnoštem Goldflamem od roku 1990, nové posluchače přijímáme každý třetí rok, v průměru jsou tři, někdy také jen dva nebo i čtyři. Pokud jich bylo více, vedl některé studenty režie i další pedagog, v minulých letech to byl především Alois Hajda, ale také Martin Čičvák a Oxana Smilková.

Základem pro práci v ateliéru jsou zásady, které jsme si s Arnoštem vytvořili při spolupráci v HaDivadle. Patří mezi ně to, že se snažíme vytvořit co nejotevřenější atmosféru a posluchače bereme jako partnery vzájemných diskusí a společného hledání. Nechceme jim dávat hotové návody a recepty, naopak chceme, abychom si společně uvědomili, v čem spočívá osobitost a jedinečnost každého, a tu se pokoušíme rozvíjet a dávat pro to impulzy.

Vedle specializovaných odborných předmětů jsou základem studia projekty, první je ve druhém semestru, v dalších letech bývají za rok dva až tři, k tomu přistupuje ještě nastudování scénických náčrtů pro Salon původní tvorby posluchačů Divadelní fakulty. Ve druhém semestru jde o projekt co možná nejosobnější, zpravidla jde o vlastní text studenta, někdy si ho dokonce sám i hraje. V dalším ročníku to bývá nastudování monodramatu se studentem herectví, často jde opět o výrazně autorský text, dále inscenování nedramatických textů (poezie, literatura faktu apod.). Semestrální dílny na takovéto zadaní v našich posledních cyklech vedli Jan Antonín Pitínský a Vladimír Morávek. Dalším úkolem bývá nastudování dramatického dialogu, a dále už mívají posluchači ve výběru zadání dost volnosti, přičemž dbáme o to, aby to byly práce rozmanité, a někdy volíme i takzvaný protiúkol s tím, že se zadání zaměří na to, v čem pociťujeme zatím slabší stránku budoucího režiséra. U několika ročníků se studenti také účastnili půlsemestrální dílny Vladimíra Poglazova z Vachtangovovy školy z Moskvy (zpravidla šlo o inscenování textů Dostojevského), kde byli v pozici asistentů, což bylo cenné pro poznávání postupů práce s hercem. V průběhu bakalářského studia procházejí také týdenními dílnami hostujících pedagogů, v uplynulých dvou letech to byly např. dílny Alexeje Levinského (Mejercholdova biomechanika), Teresy Nawrot (herečka Jerzy Grotowského) nebo Viliama Dočolomanského (fyzické a antropologické divadlo). Ve čtvrtém ročníku vyjíždějí studenti na semestr do zahraničí. V pátém (někdy už i ve čtvrtém) ročníku dělají inscenaci ve školním studiu Marta a snažíme se jim domluvit také inscenaci v profesionálním divadle. Od letošního roku také připravují scénická čtení v Divadle Husa na provázku.

Arnošt naříká, že pro studenty režie nám dávají pedagogové herectví málo prostoru, když jsem ale viděl, jak tomu bývá v zahraničí, tak bych si zase tak nestěžoval. V prvních dvou semestrech se budoucí režiséři účastní hodin herecké výchovy, v dalších dvou dostávají v rámci semináře herecké tvorby menší úkoly, ve třetím ročníku naopak mají herce k dispozici 16 hodin týdně.