Věčnou otázku o způsobu vedení tvůrčích oborů znovu nastolil večer klauzurních prací studentů choreografie Katedry tance HAMU. Kde končí technika oboru a začíná vlastní kreativní přínos? Který z těchto dvou pólů mapy umělecké práce mají pedagogové akcentovat?

Jistě, je to složitá otázka a ještě složitější pedagogická práce. Pokud se ale nebude pedagog pohybovat na území obou pólů, stane se to, co nám předvedl večer Nové generace HAMU. Nezajímavé choreografie plné potlačeného tvůrčího potenciálu. Jak by asi bylo těžké dostat jej na jeviště? To ovšem vyžaduje zájem studentů o jejich vlastní tvorbu a umělecký růst. Kolik dobrých pedagogů se již vzdalo tváří v tvář studentské okázalé aroganci a nezájmu o obor? Nevím. Doufám ale, že příští klauzurní zkoušky budou již ve znamení spolupráce studentů s profesory a že předvedou choreografické talenty pravé „nové generace“.