Dabingová tvorba pronikla do Československa dokonce už ve 30. letech. Jak se od té doby proměnil a vyvíjel dabing? Jaké výhody s sebou nesla práce s tzv. smyčkami?1

Za zlomové okamžiky v dabingové práci považuji nástup multitrackových zvukových střihacích stanic (např. CineFile, ProTools) a později přechod na obraz v digitálních souborech. Tedy celkové opuštění páskových nosičů, včetně těch s digitálním záznamem. Obojí umožnilo nahrávat každého herce samostatně a bez smyčkové technologie. Výhodou je minimalizace času stráveného každým hercem ve studiu (kolega mu to „nekazí“ a také nemá prostoje ve smyčkách, kde on sám nemluví) a zlepšení akustiky (nejsou přeslechy z jiných mikrofonů). Pro zvukaře je velkou výhodou oddělených záznamů herců možnost optimalizace synchronu, nastavení barvy, dynamiky a prostoru každého hlasu samostatně při mixu.

A jaké jsou naopak nevýhody?

Nevýhodou je z tvůrčího hlediska zrychlení natáčení, které zvyšuje nároky na připravenost režiséra a také na schopnost herců pracovat se svým hlasem v různých polohách, střídajících se nepřirozeně rychle – skok na jiné místo ve filmu. Herec se musí výrazově proměňovat mnohem rychleji než v divadle nebo při natáčení filmů. Pro scény s přímým dialogem dvou postav je zdánlivou výhodou možnost interakce dvou herců při současném nahrávání obou, ale tato metoda se dnes již nepoužívá. Herci se raději soustředí na svůj text a synchron.

Jak dlouho trvá nadabovat celovečerní film? V řádu kolika dní/ hodin se práce na dabingu urychlila?

U nás je doba výroby dabingu celovečerního filmu pro kina cca jeden měsíc. Od překladu, nahrávání a schvalování hlasových ukázek různých herců, až po schvalování a korektury finálního mixu. U složitějších projektů to mohou být i dva měsíce. Naopak jednodušší filmové projekty pro televizní média mohou být hotové za kratší dobu, třeba dva týdny. O výrazném urychlení práce na dabingu filmu lze mluvit hlavně při přechodu z filmového pásu na video-technologie. Pozdější digitalizace již takové urychlení nepřinesla.

Jaký je hlavní úkol zvukaře při vzniku audiovizuálního díla? Jaká je jeho spolupráce s režisérem?

Hlavním úkolem zvukaře je vymyslet a  realizovat na základě scénáře a znalosti požadavků režiséra dramaturgii zvukové složky audiovizuálního díla. U filmu to znamená natočit vše potřebné na lokacích a ve studiu (dialogy, hudba, ruchy, atmosféry), doplnit efekty ze zvukových bank a post -produkčně vše zpracovat. Čeští a slovenští mistři zvuku byli dříve zvyklí provádět téměř všechny uvedené operace sami, samozřejmě se svými asistenty. Dnes se to již začíná i u nás měnit, zvukaři se specializují na dílčí body zvukové výroby. Po vzoru západních kinematografií je úlohou hlavního mistra zvuku komunikovat s režisérem, vymyslet sound design a během výroby provádět supervizi týmu až několika desítek zvukařů.

A u dabingu?

U dabingu je situace jednodušší. Zvukař natáčí vhodným způsobem dialogy, střihově pomáhá zlepšit synchron a pokud je zkušenější, může být svým ostrosluchem nápomocný režisérovi, například při hlídání synchronu nebo čistoty výslovnosti. V postprodukci provádí jemný dostřih dialogů a finální mix. Při něm se snaží modelovat barvy a prostory nově natočených dialogů co nejblíže originální jazykové verzi díla.

Důležitým zákazníkem Studia Virtual je společnost Disney Character Voices International. Má DCVI nějaké speciální požadavky na podobu překladu?

Ano, samozřejmě. O tom je ale dobrý dabing. Kvalitní překlad a jazyková úprava, která musí najít jazykové ekvivalenty nejenom významové, ale i na počty slabik identické s obrazem. Někdy je třeba dokonce opustit původní text, např. vtip pochopitelný jenom pro danou lokalitu, a nahradit ho jiným textem vtipným pro novou jazykovou verzi. U některých projektů se prováděl i zpětný překlad českého textu po jazykové úpravě zpět do angličtiny, aby mohl dramaturg klienta posoudit dodržení původních záměrů. U filmů pro DCVI je většinou kontrola smyslu textu v rukou režiséra dabingu a supervizorů ve Varšavě, kteří rozumí česky. U důležitých projektů je některý z nich přítomný osobně i při natáčení ve studiu.

Můžete v bodech popsat celý proces dabingové práce od zadání zakázky až po konečné nadabované dílo? Kdo všechno se na procesu podílí?

U nás je postup následující: Seznámení se s filmem (náhledové video, kreativní dopis), rozpočtová jednání o ceně, překlad, jazyková úprava, výběr herců a nahrávka hlasových testů, schvalování obsazení klientem, tvorba textů písní, nahrávání dialogů a zpěvu, výběr nejlepších záznamů, dostřih synchronu, dolaďování tonálních nepřesností, čištění hlasových nežádoucích artefaktů, demo-mix pro schválení dialogů v zahraničí, korektury – někdy i přetáčení, export jednotlivých stop k finálnímu mixu v zahraničí nebo u nás. Pokud se míchá v zahraničí a není u mixu na supervizi náš zvukař, dostaneme hotový mix na kontrolu, abychom naopak my poskytli zvukaři nerozumějícímu češtině poznámky ke korektuře srozumitelnosti nebo jiným chybám vzniklým při mixu. Následuje jeho oprava.

Říkal jste, že výroba dabingu zabere minimálně měsíc, jak je možné, že původní znění a dabing mají ale často v kinech premiéru ve stejný den?

Výroba dabingu některých filmů probíhá současně s výrobou originální verze. To umožňuje celosvětovou premiéru v jeden den v několika desítkách jazykových mutací. Celá předvýroba i natáčení dabingu probíhá na tzv. preliminary verzi. Bývá jich tři a více, a každá z nich znamená změny překladu, jazykové úpravy změn, nová natáčení změněných sekvencí, dostřih. Někdy se změny provádí i po odeslání hotových dialogů k mixu do zahraničí. Po celou dobu musí být naše dabingové studio schopno realizovat změny české verze podle změn amerického originálu a ve spolupráci s míchací halou (většinou v Londýně) docílit identického výsledku.

Jste spokojený se současným stavem našeho dabingu? Říká se, že máme jeden z nejlepších dabingů na světě, souhlasíte s tím?

Ano i ne. Se současným stavem českého dabingu spokojený nejsem. Na jeho kvalitě se negativně projevil cenový tlak zahraničních zadavatelů a dumpingové2 chování některých dabingových studií. Český dabing jede dolů po cenové spirále. Aby studia získávala práci, podhazují se cenami, přetahují se o klienty. Jejich úspěch trvá jenom do doby, než je podhodí další studio. A jízda po spirále dolů pokračuje. Směje se jako vždy ten třetí. Zahraniční zadavatel. O přidělení zakázek studiím rozhodují většinou mistři excelových tabulek, jejichž jediným úkolem je redukovat náklady. Znalosti dabingové kultury dané země a zkušenosti z dabingové výroby nejsou obvykle jejich silnou stránkou.

Jaké jsou konkrétní dopady tohoto trendu?

Navzdory inflaci tedy ceny za výrobu dabingu stále klesají. Tím pádem i honoráře všech profesí jsou stále nižší a nižší. Ti rozumnější pod svoji cenu nejdou a na dabingovou scénu se tak dostávají mnohdy nevzdělaní a nezkušení amatéři, v technologicky nekvalitních, tzv. garážových studiích. Tomu odpovídají i výsledky jejich práce. Kvalita není v kurzu. Rozhoduje cena a rychlost. V poslední době se objevují stále noví zahraniční zprostředkovatelé práce pro dabingová studia. Jimi požadované ceny za dabingovou výrobu jsou pro nás někdy až úsměvné, protože nedosahují ani poloviny našich výrobních nákladů. Obvykle se ptají jenom na cenu za jednu minutu dabingu, ovšem abstraktního, bez bližší specifikace díla, žánru, jeho složitosti, počtu herců atd. Prostě chtějí cenu za kus jako v pekárně housek. To o jejich znalosti slavné tradice českého dabingu a jejich postoji k ní říká vše. J

ak se vám daří s takovouto situací na trhu bojovat?

Studio Virtual již mnoho let tomuto trendu odolává, držíme svoji kvalitu a požadujeme za ni adekvátní ocenění. Pracujeme pouze pro klienty, kterým na kvalitě záleží. To nám umožňuje pracovat s nejlepšími překladateli, režiséry, textaři, herci a konečně i zvukaři. Pokus herecké asociace o nastavení minimálních cen hereckých výkonů ztroskotal před několika lety na názorové nejednotnosti samotných herců. Promarnili šanci tu spirálu zastavit.

Otázka na závěr: co vás napadne, když se řekne zvuk?

Celoživotní boj. Já říkám, že zvuk u nás je v ilegalitě. Myslím tím zvuk pro české filmy. Mnoho producentů a režisérů zvuk téměř nezajímá. Základem úspěchu dnešního zvukaře je vybojovat na každém projektu alespoň elementární podmínky pro práci zvukové sekce. I když by to mělo být zcela automatické. Vlastní zvuková tvorba je samozřejmě krásné řemeslo, jinak bych ji už 52 let nedělal. «

 

1 Kopie filmu se podle scén rozstříhala na kousky a ty se k sobě slepily do smyček. Daná scéna se tak mohla v projekčním přístroji donekonečna opakovat.

PÁR SLOV O CENÁCH FRANTIŠKA FILIPOVSKÉHO Tak jako má film své České lvy, má dabing Ceny Františka Filipovského, pojmenované po skvělém dabérovi, který svůj specifický hlas propůjčil například slavnému francouzskému herci Louisi de Funèsovi. Nultý ročník se uskutečnil již v roce 1994 a předávání cen se každoročně koná v Přelouči, v rodném městě Františka Filipovského. Město tuto akci pořádá společně s Českým filmovým a televizním svazem a Hereckou asociací, ve spolupráci s Asociací pracovníků se zvukem a Jednotou překladatelů a tlumočníků a Obcí překladatelů. Ceny se udílí v kategoriích jako nejlepší ženský herecký výkon a nejlepší mužský herecký výkon, ale také zvuk dabingu nebo překlad a úprava dabovaného audiovizuálního díla. Diváci také můžou hlasovat pro svého oblíbeného dabéra, a kromě toho se uděluje cena za celoživotní mistrovství. V roce 2020 byli nejlepšími dabéry vyhlášeni Vanda Hybnerová za roli Heleny v seriálu Domácí hřiště a Jan Šťastný, který ve filmu Bolest a sláva propůjčil hlas Antoniu Banderasovi v roli Salvadora Malla. Cenu za celoživotní mistrovství obdrželi herečky Jaroslava Tvrzníková a Zdena Herfortová a herci Alfred Strejček a Rudolf Jelínek. Dumping je druh cenového podbízení na trhu, jehož cílem je vytlačit z trhu konkurenci, a tak se také prosadit.