Obroda točny

Zpráva z přibližně poloviny března, uveřejněná na webových stránkách Otáčivého hlediště, byla s ohledem na letní sezónu velmi optimistická. Vedení jistě věřilo, že se v létě v Českém Krumlově bude hrát. Ani ne tři týdny nato byl program letní scény definitivně zrušen. Proč bylo nutné učinit tak velké rozhodnutí s poměrně velikým předstihem před začátkem letní sezóny?

Otáčivé hlediště je už po své životnosti a v posledních letech se objevují technické problémy s jeho provozem. Proto na jaře probíhala sonda, která měla zjistit, jaký je jeho aktuální technický stav. Když dostalo vedení divadla a město České Budějovice výsledky této sondy, vyplynulo z nich, že točna bude muset co nejdřív projít náročnou opravou, která ohrozí (zkrátí) minimálně jednu sezónu. Vzhledem k tomu, že sezóna 2020 byla stejně postižena pandemií, rozhodlo se město jako majitel točny letošní sezónu zrušit a místo hraní provést nutnou rekonstrukci. Nemělo by smysl tohle rozhodnutí odkládat, protože bylo nutné co nejdřív započít s přípravou rekonstrukce, aby se stihla všechna výběrová řízení, povolení apod.

Byly ještě nějaké další konkrétní důvody, které vedly k rozhodnutí zrušit všechna plánovaná představení pro sezónu 2020 před Otáčivým hledištěm? 

Byl to zejména špatný technický stav vyžadující rekonstrukci a dále samozřejmě nejasné podmínky provozu točny (tedy kdy by se mohlo začít hrát, pro kolik diváků, zda by mohli přijet zahraniční umělci a zahraniční diváci apod.)

Jaké dílčí orgány ovlivnily konečné rozhodnutí? A jak velké pravomoce v této nouzové situaci přebral zřizovatel divadla, tedy město České Budějovice?

Pokud vím, návrh na toto řešení podalo vedení Jihočeského divadla a jeho zřizovatel (město) mu vyšel vstříc a návrh schválil.

Byl v jednání nějaký omezený chod Otáčivého hlediště? Nebo se rovnou zahájí rekonstrukce? Jak bude celý proces oprav probíhat?

Pokud by nebyla nutná rekonstrukce, asi by se o omezeném provozu uvažovalo, ale myslím, že v době, kdy se mohlo začít něco takového reálně plánovat, už bylo jasné, že točna se letos neroztočí vůbec. Oprava točny bude probíhat letos a v prvních měsících roku 2021. Stejně tak se snad podaří, aby NPÚ ve stejné době rekonstruoval objekt Belárie, takže pokud vše půjde, jak má, sezónu 2021 by už ani jedna rekonstrukce neměla narušit. 

To je velmi dobrá zpráva do budoucna! Otáčivé hlediště je totiž divácky velmi populární scéna. Každoročně se daří sedadla na točně plně obsadit. To také ale znamená, že Otáčivé hlediště tvoří důležitý zdroj příjmů. Zrušení všech představení před Otáčivým hledištěm jistě ovlivní finanční plán Jihočeského divadla. Jak zásadně?

Zrušená sezóna na OH znamená propad tržeb asi o 40 milionů korun. To samozřejmě tvoří významnou část rozpočtu divadla (např. příspěvek zřizovatele je asi 110 milionů ročně). Já momentálně ještě nevím přesně, jaký to bude mít dopad na rozpočet mého souboru, protože se zatím neví, jak hluboká bude celková ekonomická krize, jaká budou epidemiologická opatření, kolik se nám podaří čerpat z různých záchranných balíčků apod. Ale už v tomto okamžiku probíhají preventivní úsporná opatření - jeden projekt přesouváme do příští sezóny, snažíme se plánovat inscenace komornější, které zvládneme se základním souborem, aniž bychom museli brát hosty.

Nastane tedy bez točny prázdninový půst, nebo má Jihočeské divadlo v úmyslu jiné divadelní letní akce?  

Ano, má. Činohra, opera a Malé divadlo budou hostovat na různých místech Jihočeského kraje (např. na zámku Blatná a Nové Hrady, v Písku, ve Strakonicích). Odehrajeme také několik představení v budově Jihočeského divadla, kde obnovujeme provoz už 8. června. Tam bude také vystupovat i náš baletní soubor.

Teď trochu globálnější perspektiva. Myslíš, že tato zkušenost, kdy byl lidem odebrán aktivní kulturní život, změní jejich pohled na divadlo?

Myslím, že soudní lidé si uvědomují, jak je v krizové situaci kultura důležitá. Karanténu mnozí přežili jen díky filmům, knížkám a hudbě. U nás jsme alespoň mohli chodit do přírody, ale v mnoha zemích byli lidé skutečně uzavřeni doma a kultura byla skutečně často to jediné, co je drželo nad vodou. Jiná věc je, že bych nechtěla odhadovat, kolik lidí je soudných a kolik nesoudných. Část veřejné debaty se totiž nesla v duchu, ať jdou všichni ti umělci konečně pořádně pracovat (tedy ideálně někam za pokladnu supermarketu). Divadlo je pak úplně specifický druh umění. Ze své podstaty se na pandemii adaptuje skoro nejobtížněji. Ano, je-li kvalitně natočené, může být i v on-line podobě uměleckým zážitkem, ale je otázka, nakolik je to pak vlastně ještě divadlo, a nakolik to začíná být specifický filmový (nebo televizní) žánr.

A co ty? Byl pro tebe tento zvláštní čas ve spojení s tvou prací pouze časem smutku, zmaru a bídy (v nadneseném slova smyslu)? Nebo jsi našla i něco pozitivního, inspirativního? 

Já osobně jsem ten čas prožila velmi dobře a mohla bych snad říct plodně. Zastavila jsem se a spoustu věcí nahlédla z odstupu, některé chyby už doufám nebudu opakovat. A pokud budu, budu si to myslím mnohem víc uvědomovat. A to je dobré. Uvědomila jsem si, že jsem přehlcená - událostmi, divadlem, emocemi jiných lidí, věcmi. Že potřebuju v životě mnohem méně a jen v několika málo případech o trochu více (to se prakticky týká jen času v přírodě a času s rodinou). Takže pro mě to byl maximálně inspirativní čas. Na druhou stranu si samozřejmě uvědomuju, že to, co jsem prožila, je veliký luxus, protože spousta jiných lidí musela bojovat o zdraví, s vyčerpáním, se samotou, s různými příčinami strachu. Beru to tedy jako nečekaný dar, ze kterého se pokusím odnést si do života co nejvíc.

To ráda slyším. Doufám, že podobnou zkušenost má co nejvíce lidí. A jaké jsou nadcházející divadelní vyhlídky? Myslíš, že divadla budou mít tendence v následující sezóně stav, kterým jsme si prošli a byl pro nás zcela novým „zážitkem“, reflektovat? 

Určité změny budou samozřejmě souviset s provozními a finančními problémy. Některé projekty se možná zruší, někde budou chtít hrát hlavně komedie apod. Ale věřím, že umělci na to zareagují i vnitřně - tenhle prožitek se do nás nějak otiskl, něco to s námi udělalo - myslím obecně s lidstvem. A umělci to v nějaké podobě budou reflektovat, to je jasné. To je koneckonců naše práce.