Studenti wroclawské PWST, bratislavské VŠMU a pražské DAMU si zvolili jako téma mezinárodního projektu fenomén Ubu. Celé představení je tak sledem tří autorských inscenací volně inspirovaných touto Jarryho hrou. A co všechno může studenty ve variaci na jedno téma napadnout? To jsem se občas ani nestačila divit.

Ubu Antikrist 
Lidstvo se ocitlo v absurdní postapokalyptickém uspořádání, kdy hlavním motorem společnosti jsou svině (rozumějte prasátka), díky kterým zbytek zdegenerovaného lidstva získává methan. Prasečí diktátor lidi masíruje příběhem o hrozném řezníku z Čech, který přijde a svině - poklad lidstva - povraždí. A do toho přijíždí Ubu se svou ženou. Diktátora svrhne, svině zabije a nadělá z nich párky, kterými po dlouhém přemlouvání nakrmí lid. Ale ejhle – nejsou svině, není metan, není světlo. A tak svině nahradí lidská síla. Aby byla absurdita dotažená do konce, potkáme se s polsky mluvícím, českým ná- rodním povalečem Švejkem, z kůže svlečeným medvědem i znovu ukřižovaným Ježíšem Kristem. Když už se na celou situaci nemůže dívat ani westernový Bůh jezdící na československé motorce, sejme Krista z kříže a celý svět zničí. Ubu utíká.

Ubu zkoumaný
Mimozemská laboratoř. Ubu a jeho žena Ubula zavření v obřím akváriu. Marťani částečně je ovládající pomocí zmenšeniny jejich světa 3 DDDDD a panenek. Rozehrávají se témata moci, sexu, pohlaví a pohlavních orgánů, až do nesmyslné roviny. Marťani se přesvědčí, že lidé jsou nepoučitelní a chtějí je zbavit pohlavních orgánů a tím možnosti množit se. Jaké překvapení, když je Ubula zavře místo sebe do akvárkia a sama uteče. Jaká hrůza, když pak marťani zjistí, že i oni mají stejné pohlavní orgány jako lidé. Chudák Ubu má nakonec místo jedné mocichtivé ženské, ženských pět...

Studio Ubu
Království fotografa Václava, který ovšem dělá jen černobílé fotky, Ubu převtělený do blond dominy a Ubula jako jeho otrokyně. Václavovy děti (rozumějte modelky a modelové) se nechají zlákat na barevné fotografi e a Václava vy- ženou – a tady začíná teror. „Co mi můžeš dát? Chci víc! Víc nemáš? Zničím tvou barevnou fotku!“ - Ano, barevné fotky jsou pro modely životně důležité. Jak jinak to mohlo skončit, než patetickým povoláním krále Václava zpět a heslem: „Společně dokážeme vše!“

Cubus se zřejmě ze strany diváků nesetkal s příliš velkým pochopením. Před první částí byl sál DISKu narvaný k prasknutí, před druhou se dostavila slabá polovina předchozích a na třetí část už přišly jen pouhé čtyři řady. Nemůžu říct, že jednotlivé kusy samy o sobě neměly žádnou myšlenku. Ale jejich spojení dohromady ve stopadesáti minutové pásmo se třemi přestávkami, bylo jako nasadit Cubusu betonové botky a hodit ho do Orlické přehrady se slovy: „Plav...“